Umění přijímat

Je fajn mít sny. Je užitečné vytyčit si cíle. Někteří se chtějí cítit zdravěji po fyzické či psychické stránce, jiní by si přáli naplňující práci, laskavého partnera, dům plný dětí, cestu kolem světa, partu kamarádů, finanční svobodu, spokojené stáří a mnoho dalšího.

Někdy ale to, po čem toužíme, může být zdrojem hluboké nespokojenosti. Jsme nešťastní, protože nemáme to, co bychom chtěli, nevíme, jak toho dosáhnout, nebo se nám přes všechno úsilí nedaří dostat tam, kde bychom chtěli být. Cítíme se bezmocně, zaseknutě, neschopně, frustrovaně. Náš cíl se zdá být nedosažitelný nebo dále, než bychom si přáli. Chceme se jej dotknout teď, bez dalšího čekání a nejistoty. Porovnáváme se s druhými, kteří našeho snu již dosáhli a cítíme se ublíženě, že nám nebylo dopřáno podobného štěstí.

V tomto momentu se naše sny a cíle stávají nepřáteli. Jejich existence nás činí nešťastnými. Máme strach, že se naše přání nikdy nezrealizují. Přesto právě tato obava je cestou k vyřešení naší nepohody.

Zkuste na chvíli neutíkat před otázkami, kterých se tolik děsíte:

Co když se má přání nikdy nevyplní? Co když nikdy nedosáhnu svých cílů? Co když se už nikdy nebudu cítit zdravěji? Co když nenajdu práci svých snů? Co když nikdy nepotkám toho pravého? Co když nebudu moct mít děti? Co když už nikdy nevycestuji? Co když se na mojí cestě neobjeví spřízněné duše? Co když budu vždy finančně závislý? Co když mé stáří nebude spokojené?

Jste schopni přijmout možnost nevyplnění vašich přání? Jste ochotni se plně otevřít této variantě? Můžete i přes nedosažení cílů najít radost ze své existence? Můžete se i přesto mít rádi? Můžete i přesto žít naplněni?

Toto je paradox cíle. Je naplňující jej mít, přesto lpění na něm nás vede pryč od jeho naplnění. Trvání na vyplnění našich přání nás strhne do podmínečné lásky. Máme se rádi a máme rádi náš život jenom tehdy, pokud splňuje cíle, které jsme si vytyčili. V opačném případě jsme nespokojeni.

Pokud si ale řekneme, že splnění přání je jen vítaný bonus, na kterém nestojí náš pocit naplnění, osvobodíme se od podmínek, které nás odvádí od plného přijetí života, přijetí nás samých. Toto odevzdání nám pak přinese úlevu a ujištění, že nic neděláme špatně. Naopak v těchto chvílích uvolníme prostor pro dosažení našich cílů; prostor, který byl předtím zaplněn strachem z možnosti nesplnění toho, co si přejeme.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

search previous next tag category expand menu location phone mail time cart zoom edit close