Povánoční období nebývá pro každého snadné. Světla zhasnou, stromečky skončí venku u popelnic, očekává se, že se vrátíme do normálu, přesto bychom někdy rádi zůstali doma déle. Tato neochota vběhnout zpět do každodenního kolotoče ale není nepřirozená. Zima má být obdobím většího klidu a hlubšího ponoření se do sebe. Jak ale tohoto dosáhnout, když se od nás očekává stejná produktivita bez ohledu na období, ve kterém se právě nacházíme?
Tady jsou čtyři jednoduché aktivity, které můžeme každodenně praktikovat v zimě, abychom byli ve větším souladu s tímto obdobím a mohli poodkrýt poklady, které nám nabízí.
- Žít jako rostlinka
Během zimy se nejvíce energie rostlin soustředí v jejich kořenech. Rostliny odpočívají a sbírají sílu, aby na jaře tato síla šla nahoru do vytváření stonků, listů, květů a plodů. Kdyby ta stejná rostlina chtěla kvést už v zimě, energie k tomuto vynaložená by byla naprosto zbytečná. Představte si sami sebe jako rostlinu, kde vaše nohy a pánev jsou oblastmi kořenů. Všimněte si, kde se teď nachází vaše pozornost. Pokud přemýšlíte, tak jste ve své hlavě – věnujete nejvíce energie horním částem rostlinky. Zkuste proto zaměřit vaši pozornost na kořeny svého těla, jakoby nic výše neexistovalo. Jako byste byli jednoduchým organismem, který neplánuje a nedumá nad minulostí a budoucností. Představte si, že se vaše já nachází uvnitř pánve a nohou a všimněte si, jak se tyto části stávají živějšími, jak se do nich dostává více tepla. Pokuste se navracet do vašich kořenů tak často, jak to jde, a načerpávejte tím energii na tvoření v teplejších měsících.
- Novoroční předsvevzetí na jaře
Někdy si na sebe klademe velké cíle. Po předvánočním shonu, kdy pečeme, uklízíme a kupujeme dárky, strávíme svátky přípravami náročných jídel, návštěvami a ježděním na výlety. Ještě na Silvestra naše tělo dostane zabrat, a pak s novým rokem od sebe očekáváme velké změny ve formě novoročních předsevzetích. Někdy ke změně návyků stačí pouhé rozhodnutí, jindy je ale třeba se nejdříve podívat na emoční bloky, které stojí za destruktivním chováním. Změna ve vnitřním světě proto musí předcházet změnu ve vnějším světě. Období zimy je úžasnou příležitostí podívat se do svého vnitřního světa. Dává nám příležitost zvážit, co pro nás funguje a co naopak už potřebujeme pustit či změnit. Když si dovolíme zpomalit a vytvořit prostor na odpočinek a sebereflexi, připravíme ideální podmínky pro změnu, která bude trvalejší než pár týdnů v lednu. Stejně tak, jak je v zimě přirozené jít ke kořenům svých problémů, je přirozené je začít řešit v období skutečného nového roku – na jaře.
- Vytvářet si svou vizi bez rozumu
Každý máme svá osobní přání. Někdy však jsou tato přání poupravena, nebo dokonce zamítnuta, protože naše hlava vymýšlí příčiny, proč se nám nikdy nemohou splnit. Někdy si říkáme, že už jsme vhodnou chvíli propásli, jindy že nemáme na realizaci vhodné prostředky nebo neznáme správné lidi, kteří by nám mohli pomoct. Čím více přemítáme, tím méně reálné se nám naše cíle jeví. Být realistický je dobrou vlastností, někdy ale může být velkou překážkou. Situaci totiž soudíme z přítomného úhlu pohledu. Žádná perspektiva však není stálá. Ne vše se dá vždy předurčit, protože nám někdy chybí důležité informace. Zkuste tedy opustit na chvíli váš rozum a představte si, co byste si přáli, kdyby v cestě nebyla žádná překážka. Kam byste rádi jeli, jak by vypadal váš ideální domov, jaký okruh lidí by vás oklopoval, jací byste byli vy sami, co byste dělali a jak byste se cítili. Pokud jste vizuální typ, najděte si obrázky ke každé vizi tak, aby ve vás vzbuzovaly příjemné a silné emoce. Tyto obrázky si potom nalepte na prázdný plakát, na zdrcadlo, do diáře nebo kdekoliv, kde se často díváte. Mít vizi a důvěřovat jí, přestože přítomné podmínky její realizaci nemusí být nakloněny, nám dává naději a motivaci nezapomenout, proč tu jsme.
- Prožívat radost bez účelu
Zimní období je známo zvýšeným výskytem deprese. Málo denního světla, šedivé dny, nutnost pracovat stejným tempem jako na jaře a v létě v nás může vyvolávat pocity bezmoci a nedostatek radosti. Najít si proto radost bez ohledu na vnější podněty, bez skrytého účelu a bez potřeby finančních prostředků je důležitou schopností nás všech. Taková radost pochází z procítění smyslovosti přítomného momentu. Všímáte si chuti jídla, barev a vůní, které vidíte kolem sebe, doteku vody, když se myjete, nebo procházíte dnem ponoření do svých myšlenek, lišících se od aktivity, kterou právě provádíte? Ve vnímání momentu všemi smysly můžeme najít tu nejjednodušší radost – radost z existence samé, radost, která není podmíněná, radost, kterou lze prožívat kdykoliv a kdekoliv.
Období zimy je úžasnou příležitostí zpomalit, vnořit se do svého těla a připomenout si ta nejryzejší přání. Zima patří snění, hlubokému nádechu a výdechu, a nám samým. V nehybnosti zimy vytváříme prostor pro intuici, která nám poskytne inspiraci a nový náhled na staré otázky. Zima staví pevné základy pro budoucí dům, který se nejlépe začíná stavět na jaře. Zima nespěchá, protože ví, že vše přichází ve správný čas.
Autentické Bytí 